Historie školy
Naše gymnázium bylo založeno v posledním desetiletí 19. století, v období celkového rozvoje hospodářství, které si vyžádalo zakládání středních škol pro přípravu budoucí inteligence. Město Uherský Brod, s tehdejším počtem 4036 obyvatel a s velmi dobrým železničním spojením, mělo předpoklady pro schválení žádosti o zřízení reálky.
První třída byla otevřena na začátku školního roku 1896/97. Město mělo ročně přispívat na provoz částkou 38000 zlatých. Obecní výbor vydal Provolání, které mělo informovat lid o zřízení ústavu. Zápis 78 žáků do první třídy se konal ve dnech 16. - 18. září. Učit se začalo v domě č. 90 v dnešní Moravské ulici. Naprostá většina žáků pocházela z chudších vrstev, o čemž svědčilo i to, že jenom 11 žáků platilo celé školné, 26 platilo polovinu a 29 bylo od placení školného osvobozeno úplně. Druhý rok 12 ze 78 studentů nenastoupilo do 2. třídy. Ze zbývajících 66 bylo 30 místních. Nezapomínalo se ani na stavbu nové budovy. Základy se začaly kopat 11. 4.1898. Stavba probíhala podle plánů firmy arch. Fey a ing. Beneše za technického dozoru Eduarda Chaury, architekta z Brna. Ve školním roce 1898/99 byla budova školy dokončena. Stavba trvala 18 měsíců a stála 23 718 zlatých korun. V červnu 1903 složili první žáci gymnázia zkoušku dospělosti. Ze 78 přijatých žáků do 1. ročníku se k maturitě dostalo pouze 36, 12 z nich prospělo s vyznamenáním, čtyři museli opakovat sedmou třídu a maturovali až za rok.
Do života školy negativně zasáhl počátek první světové války, protože studenti posledních tříd odcházeli na frontu. Školní rok 1918/19 byl zahájen jenom s 11 žáky v poslední třídě.
Poměry na škole se po válce pomalu stabilizovaly a přizpůsobovaly se novému řádu. V průběhu doby prošlo gymnázium množstvím změn v počtu ročníků, učebních hodin věnovaných určitým předmětům, zaváděním výuky např. latiny apod. Velkou změnou bylo to, že na škole mohly studovat i dívky, protože až do roku 1918 studovaly pouze jako privatistky. První dívky tvořily 21 % z celkového počtu studentů. Všechny tyto změny směřovaly k hlavnímu cíli ústavu - ke kvalitní přípravě na univerzitní studium.
Gymnázium se začalo rozrůstat. V roce 1924/25 studovalo na škole 435 žáků ve 12 třídách, učilo zde 16 profesorů. V roce 1930 bylo ustanoveno první Rodičovské sdružení, které mělo pomáhat při řešení nejen výchovných otázek, ale hlavně hmotných problémů. V polovině 30. let začala na škole vyučovat také první žena. V seznamu žáků se stále častěji objevovala dívčí jména. Ve školním roce 1934/35 bylo ze 395 žáků 123 dívek, tedy 30 %. Další období v historii školy bylo ovlivněno II. světovou válkou. Po řediteli Lešenatovi se stal správcem ústavu představitel tehdejšího režimu, absolventi a studenti odcházeli bojovat za obnovení samostatnosti vlasti, gymnázium bylo uzavřeno, někteří studenti byli odvlečeni gestapem. Po válce do života gymnázia zasahovaly už jen reformy školství (v roce 1953, v 70. a 90. letech).
Z důvodu stoupajícího počtu studentů byla v r. 1979 zahájena přístavba školy, která byla dokončena v roce 1989. Studenti získali nové učebny, odborné posluchárny, prostornou tělocvičnu a novou moderní kuchyň s jídelnou.
