Brusel 2009
STUDENTKY UHERSKOBRODSKÉHO GYMNÁZIA NA NÁVŠTĚVĚ V EUROPARLAMENTU V BRUSELU
Ne každý má to štěstí se dostat do sídla Evropského parlamentu v Bruselu, ale studentky oktávy A Petra Vilímková a Dorota Kluzová to štěstí měly díky projektu Comenius, který Evropská Unie sponzoruje. Tuto studijně-poznávací cestu do Belgie zrealizovala koordinátorka projektu Mgr. Milena Králíková za asistence Mgr. Dany Matulíkové po domluvě se všemi partnerskými školami z Velké Británie, Německa a Španělska. Společný nápad utvořit prezentaci o projektové činnosti studentů nabyl konkrétních rozměrů na říjnové schůzce v Berlíně a zbývalo už jen domluvit termín, kdy ministři evropského parlamentu budou mít prostor pro naši prezentaci. Výborné načasování v době předsednictví České republiky a možnost vidět parlament v akci na vlastní oči znásobil naše velké očekávání.
V neděli 8. února jsme přistály na bruselském letišti a už cestou na hotel jsme zjistily, jak pulzujícím a hektickým městem Brusel je. Neblahý dojem brzy vystřídala všudypřítomná vůně čokolády, výlohy plné překrásné paličkované krajky a pestrobarevných flanderských tkaných textilíí.
Při prohlídce města jsme usoudily, že Brusel je kosmopolitní město, každý čtvrtý člověk, který zde žije, je totiž cizinec. To je také důvodem, proč je belgická kuchyně tak různorodá a kvalitní, což dosvědčuje přívlastek mekka gurmánů. V organizacích EU tady pracuje na dvacet tisíc lidí. V ulicích plných cihlových secesních i moderních prosklených domů slyšíte především francouzštinu,ale oficiálně zde můžete zaslechnout na 120 jazyků.
V pondělí 9. února jsme v brandenburském centru (zastoupení města Berlín) provedli poslední úpravy na prezentaci a vyslechli zajímavou přednášku o práci regionálních zástupců v Bruselu.
Následující den v 9:00 hodin stálo před vchodem do Europarlamentu 50 dychtivých návštěvníků, kteří byli po vstupní prohlídce (jako na letišti) konečně vpuštěni dovnitř. Ujala se nás velmi příjemná průvodkyně, která nás provedla po spletitém komplexu, cestou jsme viděli poštovní schránky všech europoslanců, minuli jsme několik provizorních televizních studií, ale po českém europoslanci ani stopa. Není divu, s předsednictvím je jistě práce až nad hlavu. Poté nás průvodkyně zavedla do jednací místnosti, kde jsme měli možnost sledovat práci europoslanců v přímém přenosu. Všechny jednací sály kopírovaly tvar písmene U, přičemž první patro bylo určeno překladatelům v malých prosklených buňkách. Pokud si některá z nás tajně myslela na práci tlumočnice, pouhá hodina v jednací místnosti nám otevřela oči.
Pak přišla hodina H. Do prezentační místnosti začali vstupovat europoslanci, kteří si vyhradili 90 minut ze svého drahocenného času na naši prezentaci, po které následovala diskuze studentů a europoslanců na politická témata.
Brusel byla výborná volba k prezentaci projektu, protože právě zde se "porcuje medvěd" a je dobré zviditelnit přínos a význam projektů pro školy jako součást evropské integrace.
Po náročném dopoledni náš čekal vynikající oběd v poslanecké jídelně, kde všechny podonosy, příbory i skleničky měly evropské logo. Po "evropském" obědě jsme se vydaly na prohlídku města, první na programu byl samozřejmě Manneken Pis, tedy čůrající chlapeček, k němuž se váže historka z šestnáctého století, kdy malý chlapec pomohl odvrátit požár. O čůrající holčičce jsme se dozvěděly příliš pozdě, až na letišti. Ochutnávka pravých belgických čokoládových plodů moře a pralinek nás nastartovala na zbytek dne. Dále nás cesta zavedla ke královskému paláci a přilehlému královskému parku, odsud jsme spěchaly hledat již zmiňovaný model Entropy. Po vstupní prohlídce do Rady EU jsme se ocitly tváří v tvář té proslulé a tolik diskutované 16-metrové plastice, krerá osobitým způsobem představuje stereotypy všech členských zemí EU. Se smíšenými pocity jsem opouštěly budovu EU a zamířily jsme k Vítěznému oblouku, k Atomiu (model molekuly železa 165 miliardkrát zvětšená) a den jsem zakončily nákupy a vynikající večeří.
Poslední den pobytu byl ve znamení klidu a příprav na cestu domů, z okénka letadla jsme už jen pozorovaly, jak se Brusel zmenšuje a mizí v dáli.
Děkujeme Národní agentuře pro evropské vzdělávání, která nám tuto cestu umožnila a dovolila obyčejným smrtelníkům nakouknout pod pokličku Evropského parlamentu.
Mgr. Milena Králíková
